Jestli je to realita, nebo...

realita.. něco tak šíleně rutinního, běžného a přece tak šílebě neuchopitelného. Realita. Teoreticky je jen jedna, ale stejně se skoro všichni snaží mít svou vlastní. Na co vlastně je realita, když je všechno relativní? není i realita takovej relativní obraz každýho zvlášť a pokaždý jinej? Proč člověk od reality uniká, aby pak slyšel "vrať se do reality" nebo "vrať se na zem" ? Realita ta všeobecně známá, ta, kterou nikdo nechápe, ani nechce je vlastně strašně nudná.. jen je otázkou, jestli dělají realitu nudnou nudní lidi nebo jestli nudná realita znudila lidi... Myslím, že nudní lidi znudili lidi, co nudní nebyli a ti to nakonec vzdali s nudnýma lidma a začali být taky nudní... a pak nemá bejt realita nudná..
Proti fantazii realita nikdy šanci mít nebude..ale fantazie je děvka proradná a pokrucuje až tak pokroucenou nudnou realitu a svým mámením láme srdce, krade rozumy a ničí, co může.. a přece se k ní vracíme. Pro tu opojnou chvilku, kdy je aspoň něco tak, jak chceme... jestli ta děvka proradná náhodou není ta realita a fantazie nás vítá s otevřenou náručí jako náhradní matka a vždy nás schová pod svá ochranná křídla, na kterých bychom mohli vzlétnout.. Asi to vážně bude naopak.

Chceš se prát? Pojď blíž a řekni mi to z huby do oka..

ne, už jsem se dlouho neprala. Už jsem se ani dlouho nechtěla prát. Někdy od února. ta osoba byla tak o 20 kg těžší- a to už je co říct, když někdo zvládne bejt o tolik těžší než já a asi o hlavu větší. Ale tak.. někdo, kdo vyhrožuje holce, si tu ránu možná zasloužil :-D
Jo, ale chtěla jsem říct něco jinýho.. v sobotu se mi podařilo doslova do písmene dostat neúmyslnou pecku čenichovku. Loktem. Škoda, že si nepamatuju, jaký to bylo ,když jsem si ve 4 letech přerazila nos, mohla jsem to porovnat.. ale myslím ,že to bylo podobný. Naštěstí se tomu někomu nepovedlo mi to zlomit, ani něco provést chrupavkám, ale.. otekla mi pravá dutina a skořepy, takže dýchám jen půlkou nosu :-D Strašně vtipný, i když.. ani ne. Nezažila jsem moc nepraktičtějších věcí.Snad už jen to, když mám rýmu a nemůžu dýchat celým nosem.. a to je přesně ono! Milá paní doktorka mi nedala ránu z druhý strany v rámci prevence křivýho nosu. Dala mi nějaký antibiotický kapky, který jsou na nějakou, jak řekl lékárník " hustou zelenou rýmu" a nechápal, proč mi doktorka kapky předepsala, když rýmu nemám. Ale pak zkonstatoval, že nějaká složka těch kapek stahne tu oteklou sliznici. Ha! Od první kapky se mi spustila taková šílená rýma:-D Ale pořád mi funguje nos jen napůl, tak k bolesti a brnění se přidala ještě tahle otravnost..
a viděla jsem svoji lebku. medicína pokročila a rentgeny si posílaj po síti a maj programy na zesvětlení a ztmavení těch snímků.. každá lebka není stejná. Ano, logicky. Ale vzhledem k toum, že Mudr pudr.. judr asi ne, se dívala na rentgen někoho jinýho a myslela si původně, že je můj, ale to není podstatný. Jen jsem zkonstatovala, že: čím je člověk starši, tím je lebka ošklivější..

I hope so..

A je to tu zase. Zase jsem se v myšlenkách- no já od tý myšlenky vlastně ještě neupustila- dostala ke škole. Nějak jsme ten čtvrťák zazdili. Celá třída. Chtělo by se mi říct "nemůžu za to, že jsem nemocná", ale, jak mi maminka pořád otlouká o šiškenzí,to jim v práci bude jedno a že si mám najít někoho, kdo mě uživí, jestli v tom budu pokračovat. No ale bohužel jsou u nás i tací, co nemocní nejsou, omluvenky si píšou sami a chodí za školu.. nebo rovnou zůstanou doma, to je bezpečnější :-D Jen bohužel se paní učitelky musí vozit po všech stejně.
Tak člověk pořád jen doufá, věří, modlí se, že to a to vyjde, že udělá maturitu, že se dostane na vysokou... No jo.. ale co bude pak? Uděláš maturitu a zase čekáš. Čekáš na přijímačky, pak čekáš jak dopadly, když už se tam teda dostaneš, zase doufámš, že to nějak zvládneš, že tě nevylejou a vlastně jen tak proplouváš a čekáš na zkouškový a zase doufáš, že prolezeš..A když doděláš vysokou, co pak ? Doufáš, že si najdeš práci a čekáš, než ji najdeš..
Život je vlastně taková čekárna.. čekárna na na dopravní prostředek bez jízdního řádu, takže jen pořád čekáš a doufáš..

SkaSkaSka

Co na to říct? :) Asi tolik, že neposlouchat mimo svůj zbožńovaný metal i Ska, hlavně teda Ska-punk, nenapsala jsem z maturitní ročníkovky ani řádek... Nějak mě to nabíjí pozitivní energií, uvádí do euforie a aspoń chvíli mám pocit, že ještě někdy bude líp.. i srdce mi bije jinak.
Tak proč ne, že? Nevím, nechápu lidi, co odsuzujou nějaký směr.. Já ne že odsuzuju, ale vážně nemusím hip hop a tekno a disco a všechno tomu příbuzné...

Chovat se jako blázen je jediný způsob,

jak si zachovat poslední zbytky duševního zdraví. Nedělám si legraci. Někde jsem to četla. Že jediný způsob, jak se nestát je bláznem, je předstírat, že už jím jsme. Mě se to daří tak dobře, že už jsme byla označena za narušenou.. že by moje obavy z paranoidní schizofrenie nebyly neopodstatněné?:-D
Snad ne :)