neděle 5. prosince 2010

Až s kudlou v zádech víme víc

Čekala jsem to, ale ne teď.. čekala jsem, že se to dozvím přímo od tý osoby a ne takhle surově.. nečekala jsem, že mě to tak vezme. Vevnitř jsem to věděla, ale dokud se to neřeklo nahlas i s podrobnostma, pořád to jen abstraktně viselo ve vzduchu, ale teď.. je to jak rána 15kilovým kladivem do hlavy. Asi je to mojí povahou, že se ráda dovídám všechno hned a na rovinu. ve svý podstatě mi do toho "nic není", jen bych čekala, že se třeba pochlubí..
Je to zvláštní a ještě zvláštnější pocit

Žádné komentáře:

Okomentovat