slova jsou jen kapky deště a ty voláš, ať prším ještě.. je zajímavé, jak, ač bychom si to možná ve své zaslepené narcistické sebelásce nepřiznali, nebo si to hlavně neuvědomujeme, se měníme. V úterý jsem si zpětně přečetla tento počin a nechápala jsem, že jsem to vážně psala já. Ne, že bych s tím už nebyla ztotožněna a nestála si za tím, co jsem kdy zveřejnila, jen mě to překvapilo. Asi sem píšu v nějakém transu, který je podle mě do jisté míry potřeba. Oprostit se od času a prostoru, ano, to je ta skvělá meziplanetární schopnost, co jsem u sebe objevila.
Události uplynulých dvou týdnů by mě mohly ponoukat k pokračování v deníku šílené blondýny.. za předpokladu, že už bych asi měsíc neměla vlasy zhruba..dobře, tak 7 odstínů, ale 4 barev. Deník školačky to asi taky ne, to zní jak porno, studentky asi taky ne, jsem jeden z nejlemplovatější studentů, co si můžete představit, úplný prototyp.. ale už to není to, co bývalo, když si člověk chybí, kdy se mu zachce, ne jako na zš a sš, vymýšlet tisíc důvodu, proč zrovna nemůžete do školy a vítězoslavně tam s omluvenkou za jistou dobu vyrazit. Ted to nikoho nezajímá, jestli tam jsem, nebo ne.. nikdo mě tam nezná.. mm, že by další situace zhoršující můj schizofrenně-paranoidní pocit? Ba ne, já mám totiž barvy a smích, a to je lék na všechno. To si někam zapište. A kdyby to nefungovalo, použili jste málo barev, nebo jste se nesmáli upřímně.. to je jako s izolepou..když to není opravený, použili jste jí málo.
Nebo b to mohl být deník psychopata, ale to je ošklivý slovo. Nebo deník té s červenými vlasy, ale to by se asi cítily diskriminovaně ostatní barvy. Už jsem na to přišla, bude to "deník" BaJuu Ové jako všechen ostatní můj majetek. No a než jsem vymyslela ten název, zapomněla jsem, co jsem tam chtěla napsat.. Mohla bych tam psát svoje postřehy, objevy.. +takovou knihu přání a stížností. V poslední době bych tam psala asi věci jako: ale já přece nejsem tlustá :D, Karlík a továrna na čokoládu je vážně můj oblíbený film, nechat si kamarádem ztratit v čajovně naušnici a o 5 dní později k ní doma najít pár, se může povést jen mě.. stejně tak přivodit si v čajovně sádru na ruku se může povést jen mě, gastroskopie je fakt hnus, máloco mě děsí jako klauni, hudba z lunaparku a slimáci, asi mám alergii na ananas, na kiwi určitě, to Finsko prostě vyjde, místo 1000 písniček jich na tu oslavu budu mít asi 3000, ale aspon bude výběr:D, je ze mě oldies královna, můj bratr měl na hlavě skoro ying-yang, měl černý vlasy a bílou ofinu, no, si nějak na ty vícbarevný vlasy u nás v rodině asi potrpíme.. dal za to 600, měl to asi měsíc nebo dva a už je na trestance..ach, ty sugesitvní kadeřnice...
jo a .. pojďte se mnou někdo do zooo
Žádné komentáře:
Okomentovat